Ne vždy se poštěstí pořídit dům nebo byt vhodný k okamžitému nastěhování. Mnohdy na nového majitele čeká rekonstrukce. Obávané slovo a strašák novopečených vlastníků nemovitostí. Není však potřeba se bát zbytečně dopředu. Stačí si dát pozor na některá úskalí a postupovat systematicky.

Mezi nejnáročnější patří rekonstrukce bytového jádra

Nejdřív si položte otázku, zda je potřeba rekonstrukce úplná nebo částečná. Mezi nejnáročnější patří rekonstrukce bytového jádra, která zasáhne celý byt. Podobně náročné bývají rekonstrukce zahrnující úpravy vedoucí ke změně dispozic bytu nebo domu. V tomto případě si určitě přizvěte na pomoc projektanta, který vám pomůže přinejmenším identifikovat, zda vaše plány zasahují do nosných konstrukcí.

Jaké máte povinnosti vůči úřadům nebo sousedům?

Kdy je potřeba stavební povolení, ohlášení rekonstrukce a kdy souhlas družstva?

Jak je to s úřady? Pokud budete zasahovat do nosných konstrukcí, je potřeba posouzení statika a stavební povolení. U bytu navíc povolení SVJ. Informujte společenství vlastníků jednotek o přesném rozsahu plánovaných prací. Některé práce – typicky výměny oken či stoupaček – je nutné objednat u firem, které mají se SVJ platnou smlouvu.

Stavební povolení bude potřebovat (krom případů zásahů do nosných konstrukcí) i tehdy, pokud vaše plány obsahují zásahy do požární bezpečnosti nebo vzhledu stavby a zásahy do rozvodů sítí. Pokud nic z toho neplánujete, postačí ohlášení rekonstrukce. Pokud se ale pouštíte „do větších akcí“ u družstevního bytu, je nutné si obstarat i písemný souhlas družstva.

Důležité faktory – finance a čas

Prvním úskalím při rekonstrukci mohou být finance. Nepouštějte se do rekonstrukce po hlavě, ale raději si na to v klidu sedněte a sepište si plánované výdaje. Připočtěte si přitom rezervu ve výši 15 až 25 %. Tyto počty se vám do budoucna vyplatí.

Dalším úskalím je čas. Sehnat dobrého řemeslníka se dá někdy srovnávat s nalezením pokladu na opuštěném ostrově. A když už na nějakého takového narazíte, je docela dobře možné, že nebude mít zrovna čas. Vytvořte si proto časový plán prací tak, aby na sebe, pokud možno, navazovaly. Stranou si přitom vypište materiál, který bude třeba objednat, a objednejte ho včas. Ne vše je vždy na skladě.

Rekonstruovat svépomocí nebo objednat řemeslníky? To je to, oč tu běží!

Každý Čech je kutil, a proto si umíme leccos udělat sami. Nebo si to alespoň myslíme. Pokud máte doma také šikovného kutila, který se řídí heslem „upeč třeba chleba, postav třeba zeď“, raději zabrzděte. Některé úkony samozřejmě zvládnete svépomocí – typicky se jedná o vyklízecí práce, omítky, výmalbu, obklady, spárování, montáž sanity, pokládku plovoucích podlah apod.

Ale některé práce vyžadují jistou profesionalitu. Pokud nejste odborníky, nepouštějte se do rekonstrukcí rozvodů sítí (při rekonstrukci bytu budete stejně potřebovat revizní zprávu pro SVJ a pojišťovnu), zdění, instalaci oken a bezpečnostních vstupních dveří, pokládku lepených podlah.

Co je psáno, to je dáno. Takže pokud si najímáte řemeslníka, trvejte na smlouvě o dílo. Ušetří vám plno starostí a peněz. U smlouvy dbejte na to, aby byl definován rozsah služeb, dodaných materiálů, aby obsahovala technickou dokumentaci, nacenění, termíny, požadavek vést stavební deník i sankce při nedodržení termínů. Není od věci „namotivovat“ řemeslníka i tím, že část smluvené odměny vyplatíte až při předání hotového díla a odstranění případných chyb.

Podívejme se nyní na několik oblastí rekonstrukcí a shrňme si některé základní tipy:

Rekonstrukce bytového jádra

Bytové jádro, prefabrikovaný umakartový celek koupelny a WC, je klasikou panelákových bytů. Ačkoliv bylo v minulosti oblíbené kvůli rychlosti instalace, dnes už neodpovídá současným trendům a majitelům bytů se prostě nelíbí.

Pokud je jádro v dobrém stavu, postačí ho opláštit sádrokartonem. V opačném případě vás čeká demontáž starých elektrorozvodů. I kvůli poslednímu zmiňovanému (elektroinstalace musí projít revizí) je vhodné si na rekonstrukci bytového jádra smluvit firmu. Obvyklá délka rekonstrukce bytového jádra je 9 až 10 dní.

Dejte si pozor na firmy, které slibují zázraky – tedy rekonstrukci provedenou rychlostí blesku. Délka rekonstrukce se samozřejmě odvíjí od náročnosti stavebních prací, ale u vyzdívání nových příček, penetrace, položení dlažby atd. je potřeba dodržet určité technologické postupy, které zkrátka chtějí svůj čas.

Tip: Rekonstrukci plánujte minimálně měsíc dopředu – i schválení ze strany SVJ nebo družstva chvíli trvá!

Renovace podlahy

Podívejme se nejdříve na podlahy dřevěné – ty jsou totiž nejčastěji zachraňovány. Pokud koupíte nemovitost, kde na podlaze leží staré lino, pravděpodobně se ho rovnou zbavíte. Dřevěná podlaha je ale poklad, o který stojí za to bojovat.

Renovace dřevěné podlahy spočívá v broušení a aplikaci nové povrchové úpravy. U broušení postupujeme od nejhrubšího po nejjemnější, pokud je to potřeba, následuje leštění. Brousit se začínat brousicím materiálem o zrnitosti P36 nebo P40. Pro broušení bude potřeba hned několik přístrojů – typicky využijete velkou rotační nebo pásovou brusku s hrubým úběrem, menší brusku s jemným zrnem a malou brusku, se kterou obrousíte podlahu v rozích. Neobejdete se ani bez brusných papírů.

Před posledním broušením opravte vady tmelem. Tmel je dobré smíchat s prachem z broušeného povrchu – jeho zabarvení se tak sjednotí s podlahou. Jakmile tmel zaschne, následuje poslední jemné broušení.

Po broušení je dřevěná podlaha upravena lakováním, voskováním či olejováním. Výrobce špičkových masivních a vícevrstvých dřevěných podlah ESCO doporučuje voskové oleje, se kterými si navíc můžete zvolit zabarvení podlahy – od dnes žádaných bílých barev přes nejrůznější odstíny hnědé až po velmi tmavé barvy. U olejované podlahy je také plus, že se dá lokálně opravit v případě menšího poškození.

Pokud původní podlahovou krytinu likvidujete a vybíráte novou (a je jedno, zda se jedná o vinylovou, laminátovou nebo dřevěnou podlahu), je potřeba nejdříve podlahu mechanicky očistit od zbytků staré podlahoviny, lepidel apod. Následně je nutné osekat větší nerovnosti – hrboly a boule – a opravit trhliny. Všechny podlahy je nejlepší pokládat na rovný povrch. Vyrovnání podlahy je možné provést samonivelační stěrkou, anhydritovým nátěrem nebo suchou cestou pomocí sádrokartonových, sádrovláknitých nebo cementovláknitých desek.

Renovace dveří a oken

I u dveří a oken se nejdříve podíváme na ty dřevěné. Pokud renovujete nátěr, platí zásada, že je třeba začít včas. Nečekejte na to, až se začne původní nátěr loupat. Změna barvy dřeva svědčí o jeho rozsáhlém poškození. Pokud dřevo zešedne, je potřeba tuto část dřeva odstranit obroušením.

Když začnete s renovací nátěru včas, postačí původní nátěr přebrousit brusnou houbičkou a nátěr obnovit. Pokud je vaším protivníkem okno nebo dveře s několika vrstvami laku, je třeba se jich zbavit. Na odstranění starých nátěrů se dnes dají koupit tzv. odstraňovače starých nátěrů, které koupíte v hobbymarketu a postačí je nanést klasicky pomocí štětce. Poté povrch přebruste brusným papírem nebo houbičkou. U dveří a oken, u kterých je vrstva původních nátěrů příliš silná, je potřeba si na pomoc vzít horkovzdušnou pistoli a tavící se nátěr odstraňovat špachtlí.

U dřevěných oken a dveří zbavených starého nátěru a obroušených následně opravte drobné vady tmelem na dřevo. Poté okna a dveře natřete ochranným nátěrem, které bude dřevo chránit před plísní a dřevokazným hmyzem, a následně aplikujte vrchní nátěr, ideálně barvu přímo určenou na okna a dveře.

Samozřejmě ne všechna okna a dveře jsou ze dřeva. U plastových oken se však předpokládá menší náchylnost k mechanickému poškození. Pokud už k nějakému defektu dojde, je lepší přizvat odborníka, který je vybaven patřičnými prostředky k renovaci.

A co dveře? Pokud dojde k poškození foliovaných dveří, jedná se většinou o defekty nevratné. Je potřeba dveře znovu potáhnout folií, což je technicky náročné, a vyplatí se dveře zcela vyměnit. Pokud renovujete dveře laminátové či dýhované, postačí na opravu drobných oděrek truhlářský vosk nebo jen retušovací fix.

Při renovaci dveří vždy zvažte, zda se nevyplatí je vyměnit rovnou za nové. Dveře se nevyplatí vyměnit, pokud mají historickou hodnotu, jsou z masivního dřeva, laminátu nebo dýhované nebo mají skleněnou výplň, kterou nelze nahradit.

Výměna svítidel – detail, který umí prozářit interiér

A na závěr pro vás máme ještě jeden tip, který na první pohled nevypadá jako velký zásah do interiéru, ale opak je pravdou. Vybrat správná svítidla je mnohdy úkol pro zkušeného designéra.

Třeba takový obývací pokoj dokáže pěkně potrápit. Plní totiž hned několik rozličných funkcí, přičemž na každou se hodí trochu jiné světlo. V obývacím pokoji chcete mít klid na čtení, chcete se dívat na televizi, přivítat návštěvu, uspořádat rodinnou oslavu a v dnešní době také plnit své úkoly v rámci „home office“, pokud v domě nebo bytě není vhodnější prostor.

Je proto potřeba kombinace několika typů svítidel, k tomu může pomoci kalkulačka osvětlení. Závěsná svítidla se doporučují u místnosti se světlou výškou více než 3 metry. Pro čtení nebo jen zvýšení hladiny osvětlení, pořiďte stojací nebo nástěnné lampy. Intimní útulnou atmosféru navodí svítidla svítící nepřímo do stropu. Vhodné je vybavit místnost systémem regulace osvětlení.

Kuchyně je místem k práci, proto je potřeba světla dostatek. Kombinujte centrální stropní svítidlo se svítidly pod skřínkami kuchyňské linky. Pokud máte v kuchyni barový pult, kde také stolujete, umístěte nad něj rovněž závěsné svítidlo. Obdobné pravidlo platí u jídelny. Centrálním stropním svítidlem osvětlete stůl. Pokud preferujete závěsná svítidla, dejte si pozor na to, aby při vstávání od stolu nedocházelo ke kolizi se svítidly. Lustr by měl být alespoň 70 cm nad plochou stolu.

V ložnici postačí svítidla s malým jasem – proto jsou zcela nevhodné bodové reflektory. Na čtení si pořiďte nástěnné nebo stolní svítidlo.

U koupelny je zvláště kvůli bezpečnosti nutné doplnit centrální zdroj světla doplňkovými nástěnnými svítidly. Zrcadlo osvětlete nejlépe z boků z obou stran. Rozptýlené světlo neoslňuje.

Podobně jako obývací pokoj je i dětský pokoj na osvětlení náročný. Je to místo, kde děti spí, hrají si i zpracovávají úkoly do školy a učí se. Centrální světlo je nutné doplnit stolní lampou na učeníTip: Zajímavým interiérovým prvkem je bodové osvětlení určené k nasvícení zajímavých interiérových detailů – dekorace, uměleckého díla apod.